"Everybody starts somewhere"

Holky moc bych se s Váma chtěla podělit o zážitek, který se mi stal u nás na vesnici v hospodě na začátku tohoto týdne a budu opravdu moc vděčná, když si to přečte aspoň někdo. Zajímal by mě totiž Váš názor a jak by jste se Vy zachovaly na mém místě. Jsem z toho docela nešťastná.

Večer zavolala nejlepší kamarádka a pozvala mě do hospody, nachystala jsem se, rozloučila s přítelem a dcerou s tím, že přijdu brzo a vyrazila jsem. Sraz jsme měly na místě, takže jsem se rovnou usadila k baru a čekala až přijde, měla zpoždění jako vždy. Když přišla objednala si pivo, já ho nepiju, tak jsem se zeptala jestli mají zelený čaj a bylo mi řečeno, že pouze ovocný a nebo pigi, tak jsem odmítla a řekla si o neperlivou vodu. Kamarádka se do mě okamžitě pustila, že od kdy prý nepiju ovocný čaj, tak jsem jí řekla, že už pár týdnů, že se snažím jíst a pít tak nějak zdravě (už před časem jsem jí řekla, že jsem začala cvičit a zdravě jíst, že potřebuju zhubnout) a ona se mi okamžitě začala smát, že to je strašně trapný a stejně mi to nevydrží. Tak jsem to přešla, nechala tak a změnila téma. Asi o 20 minut později si k nám přisedl kamarád a pozval mě na panáka, s úsměvem jsem odmítla. No a kamarádku nenapadlo nic jinýho než se začít blbě hihňat a nahlas tam vykládat, jak panáky nesmím, že to není zdravé, že držím dietu a takové debilní řeči měla, i když jsem jí milionkrát říkala, že to není žádná dieta, že jím normálně akorát zdravěji. No ten se k ní hned samozřejmě přidal a připadalo jim to hrozně zábavné, nějakej zdravej životní styl. Kamarádka se mi v podstatě smála přes celou hospodu a veřejně se mě snažila ponižovat. Potom si objednala chipsy a o chvíli později lipo a samozřejmě mi s tím mávala před obličejem celou dobu a pořád se smála a nabádala mě ať si dám, jaký je to dobrý. Nakonec jsem se zvedla, řekla jsem jí, že každý někdy začínal, že když ona si chce žrát a pít všechno, tak ať, je to její věc a stejně tak je moje věc co jím a piju já, zaplatila jsem za vodu a odešla, pak mi jenom přišla sms "tak se hned neurážej ". Nebudu lhát jsem z toho opravdu smutná, věřte nebo ne, ale za celý život co jsme kamarádky, tak jsme se nikdy nepohádaly, naposledy snad ve školce. Úplně z ní cítím jak mi to nepřeje a jak se snaží abych v tom hubnutí selhala. Máte někdo zkušenosti s něčím podobným? Já vůbec nevím co mám dělat. Strašně mi vadí, že mě nepodporuje a chová se jako prvotřídní mrcha. Ještě bych Vám k tomu asi měla říct, že jsem vždycky byla oblíbenější, hezčí a dokonce i chytřejší než ona, už od dětství a celou pubertu co se jí starší děti smály jsem jí vždy bránila a brala mezi svoje kamarády. Kdyby nebylo mě, tak by se u nás na vesnici s ní asi nikdo nebavil. Vždy byla víc při těle než já a když jsem pak začala přibírat a do toho otěhotněla, tak se strašně změnilo její chování. Když jsme šly spolu mezi lidi, tak se najednou nosila jak hvězda. Mě to nijak nepřišlo, tak jsem to neřešila, ale teď mi to začíná vadit. Na to jaká byla vždy milá a taková stydlivá se teď chová hrozně povýšeně a já netuším co jí na to říct.